Ve vrcholné politice je velmi málo žen a těžko říct, zda je tato situace způsobena jen tím, že ženy do politiky nechtějí. Většina voličů v české republice si, dle různých výzkumů veřejného mínění, myslí, že více žen v politice může být jen přínosem. Jak tedy uspokojit voliče a dostat více žen do politiky? Řešení je jistě mnoho, ale mě napadá to nejvíce diskutované. Kvóty. Jistě, mohly bychom to nechat přirozenému vývoji, ale dle jedné švédské studie by to trvalo 151 let, než by se zastoupení žen ve vrcholných politických funkcích dostalo alespoň na těch minimálních 30% (minimální hranice, kdy je marginální skupina schopna prosadit své názory). Nevím jak Vám, ale mně to připadá dost dlouho.
Kvóty patří mezi nástroje tzv. pozitivní akce a jejich cílem je dočasně vyrovnat panující nerovnováhu upřednostněním jedné skupiny. Kvóty si někteří pamatují ještě z dob minulých, ale v tuto chvíli se rozhodně nejedná o rovnost výsledků (tedy např. 100 žen v poslanecké sněmovně), ale o rovnost příležitostí. Problém malého zastoupení žen ve vrcholné politice není ani tak v tom, že žen je málo a nikdo je nevolí, ale spíše v tom, že ženy kandidátky nejsou vůbec do boje posílány a když, tak v zadní (rozuměj nevolitelné) linii. Kvóty, jako rovnost příležitostí, jsou spíše apelem na politické strany, než apelem na voliče. Pokud by tedy došlo ke schválení kvót, pak by se jednalo o kandidáty/tky na volebních lístcích, kde by se zvýšil počet žen a to hlavně na volitelných místech. Volič/ka by pak měl/a možnost si skutečně vybrat, a pokud by nevolil/a jmenovitě (tedy uplatněním svého práva dát kandidátovi/tce preferenční hlas), pak by i ženy měly šanci být zvoleny ve větším množství než je tomu nyní.
Česká politika, ale nejen ta, je světem mužů a pánských klubů, ženy v politice se stejně jako ženy ve vrcholném managementu potkávají se skleněnými stropy (stav, kdy jedno pohlaví sice na vrcholnou funkci teoreticky dosáhnout může, ale prakticky je to z různých důvodů, přičemž těmito důvody většinou nebývá nedostatek zkušeností, vyloučeno), což do určité míry vysvětluje i to, proč je málo žen ve vrcholných postech politických stran. Například politická strana KDU-ČSL má ve své členské základně kolem 52 % žen, ale ve vedení a ve vládě jen 9% žen. Takovéto nastavení naší politiky mají právě kvóty změnit a pomoci se ženám více prosazovat. Kvóty jsou dočasným opatřením, rozhodně nemají vést k opačnému extrému, jako je čistě ženská politika, ale usilují hlavně o vyrovnání šancí.
Kvóty mohou být formální a neformální. Formální kvóty znamenají zákonem nařízený počet žen na kandidátkách politických stran. Neformální kvóty jsou nařízení, která si strany samy stanoví, tak aby zvyšovaly počet žen ve vrcholných funkcích, např. Strana Zelených má systém, kdy v každé trojici kandidátů bude alespoň jeden opačného pohlaví, díky kterému se počet žen ve vrcholných funkcích strany opravdu zvýšil. Opačným příkladem je ČSSD, která stanovila, že na své kandidátce nasadí alespoň 20% žen (přitom před zavedením tohoto opatření bylo na kandidátkách ČSSD asi 25% žen), takže k žádné změně k lepšímu ve skutečnosti nedošlo. Ostatní politické strany zatím podobná opatření nezavedly.
Volební systém v České republice je obecně prosazování žen do politiky nakloněn. Pokud by došlo ke zvětšení volebních obvodů, byla by situace pro ženské kandidátky ještě příznivější. V České republice je volební systém liberální, voliči/ky jsou v této otázce také liberální, problém tedy zřejmě tkví ve zkostnatělých stranických strukturách, které jsou tvořeny hlavně neformálními vazbami (o zásadních stranických rozhodnutích se hlasuje například na fotbale, nebo v pánské sauně), které ženským kandidátkám zrovna nenahrávají do karet. Většímu zastoupení žen ve vrcholných postech politických stran by tedy paradoxně prospělo zakotvení více formálních stanov a pravidel do zákonů o politických stranách.
Podporovat vstup většího množství žen do politiky má smysl právě proto, že si celá naše společnost zakládá na rovnosti příležitostí a situace na naší politické scéně je jejím faktickým popřením. Navíc by větší prosazení žen třeba bylo tím svěžím průvanem v zatuchlé české politické scéně.
Další informace: